Program festivalu

Na 5. nástupišti – místě, odkud z Brna odjížděly transporty – společně zahájíme festival krátkým pietním setkáním. Delegace Sudetoněmeckého krajanského sdružení zde pronese omluvu obětem holocaustu a spolu se zástupci židovské komunity se připojí také k modlitbě a tiché vzpomínce. S respektem k místu i památce těch, kteří odsud odjížděli.

Na Moravském náměstí se setkáme u jednoho dlouhého stolu. V prostoru, kde se běžně míjíme, si dopřejeme čas být spolu – klidně, s respektem a bez spěchu. Brno u jednoho stolu je sousedské setkání, které stojí na jednoduché myšlence: když spolu chvíli sdílíme místo, jídlo a hudbu, lépe si rozumíme i ve věcech, které nejsou samozřejmé.

Již po dvacáté prvé se vydáme po stopách více než dvaceti tisíc Brňanů, kteří byli před 80 lety hnáni směrem k rakouským hranicím. Zatímco práceschopní muži museli zůstat ve městě na nucené práce, do průvodu byly nahnány ženy, děti a starci. Na cestě a v následujících dnech a týdnech útrapám podlehlo nejméně 1700 z nich.

Jak se v minulosti pracovalo s pojmem Sudeťák a proč je vlastně nepřesné? Kdo všechno z něj udělal strašáka a proč to vlastně fungovalo? A proč i na ty, kteří v Sudetech ty pověstné chalupy po Němcích ani neměli? Že by kolektivní špatné svědomí? Autoři populárního podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman vás provedou fenoménem sudetského Němce v české poválečné historii. 

Program probíhá v rámci Setkání sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Společné rozjímání má zvláštní sílu: na chvíli ztiší náš vlastní názor a otevře prostor pro druhé. Bohoslužba smíření bude katolická mše sloužená na Brněnském výstavišti v rámci Setkání sudetoněmeckého krajanského sdružení. V modlitbě a liturgii vytvoříme prostor pro ticho i slova – a poprosíme o pokoj, respekt k minulosti a naději.

Program probíhá v rámci Setkání sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Publikace Moje cesta k našim Němcům představuje osobní pohledy významných českých autorek a autorů na někdejší sudetoněmecké krajany. V diskuzi vystoupí Jindřich Mann a Eva Lustigová, která přiblíží svůj mnohovrstevnatý vztah k Němcům v kontextu židovského původu, holokaustu i současnosti.

Program probíhá v rámci Setkání sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Nick Winton spolu s „Wintonovými dětmi“ Evou Paddock a Milenou Grenfell-Baines nabídnou svědectví o záchraně, která se nedá odložit do dějin. Setkání otevře i těžší rovinu: jak hledat smíření tam, kde se rodinné příběhy po generace lámou mezi vinou a křivdou – a proč kolektivní nálepky nikdy nejsou cestou ven.

Program probíhá v rámci Setkání sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Koncert, kterém vedle Leoše Janáčka a Wolfganga Amadea Mozarta zazní také němečtí autoři, často s českými kořeny, kteří ve své tvorbě hledají cestu k porozumění. Hudba se tak na stane prostorem, kde se hranice ztiší a zůstane to podstatné: společný tón a sídlení.

Program probíhá v rámci Setkání sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Kaunicovy koleje v Brně patří k místům, která v sobě nesou těžkou paměť let 1939–1945. Za nacistické okupace zde byli vězněni a vyslýcháni lidé z Brna i širšího regionu a mnozí z nich se odsud už nevrátili. Toto místo je proto silným symbolem útlaku, násilí a zmařených životů. Utrpení na tomto místě ale pokračovalo i po válce až do srpna 1945 jen v jiném kontextu. Památku obětí uctíme pietním aktem, kterým společně uzavřeme sobotní Pouť smíření. Za účasti hostů z Německa se zde zastavíme v tichu a s respektem.

Minulost někdy působí vzdáleně – dokud ji nezahlédneme v přítomnosti. Program propojí odkaz Nicholase Wintona s dneškem: s lidmi, kteří během války na Ukrajině zachraňovali děti přímo v Buči – Konstantinem Gudauskasem a Elenou Mazzolou. S nobelisty Borisem Belenkininem a Irinou Scherbakovou z Memorialu pak nahlédneme na domov, kam už se nemohou bezpečně vrátit.

Tělo si pamatuje víc, než jsme ochotni připustit. V přednášce Tělo, domov, duše se podíváme na to, jak se naše životní zkušenost – vztahová, rodinná i spirituální – zapisuje do nervového systému, držení těla i způsobu, jak obýváme vlastní svět. Přednáška Martiny Viktorie Kopecké.

Proč bylo Brno německým městem? Byl to v minulosti problém, nebo to přispělo k jeho rozvoji? A jaký byl vztah Čechů a Němců v průběhu historie? To všechno se dozvíte na vycházce věnované historii Brna od středověku do roku 1945. Provázet bude Martin Koplík.

Domov není vždy adresa. Někdy je to vztah k sobě. V participativní diskusi budeme společně mluvit o vnitřním domově, soucitu se sebou a o tom, co nám může pomoci jej najít. Eliška Mynářová a Karolína Štorková vás provedou řízenou debatou s publikem a nabídnou bezpečný prostor pro sdílení.

Během literárně-hudebního podvečera uslyší milovníci beletrie dvě dramatické povídky Arnošta Lustiga, výjimečného vypravěče lidských osudů. Scénické čtení textů z povídek Poslední den ohňů a Velká bílá cesta za doprovodu akordeonu přednesou přední herci z Městského divadla Brno: Zdena Herfortová, Láry Kolář a Oldřich Smysl v režii Evy Lustigové.

Uvnitř, venku, kde leží? Kde ho mohu prožít? Během workshopu se budeme inspiriovat Komenským „Rájem srdce“ a snad si i prožijeme, jaké to je cítít se doma sám v sobě. Jaké to je cítit se v klidu domova, i když tělo, pocity a myšlenky říkají něco jiného? Jde to? Jak to nejspíše dělal JAK, který byl osudem těžce zkoušen a přesto tvořil a byl plný naděje? Workshop plný vnitních prožitků a kruhové komunikace s Marcelou Murgašovou. 

Jak se proměnilo Brno ve chvíli, kdy z něj zmizely celé komunity – a kdo do něj naopak vstoupil? Na komentované procházce po Cejlu budeme s Alicí Sigmund Herákovou mluvit o současném životě romské komunity, jejích organizacích a projektech i o souvislostech s odchodem Židů a Němců z Brna.

Komentovaná prohlídka stálé expozice Příběh Romů v Muzeu romské kultury nabídne víc než jen dějiny jedné menšiny. S Janou Horváthovou budeme hledat i souvislosti s proměnami Brna – včetně toho, jak se přítomnost Romů proplétá s odchodem Židů a Němců.

Na cestě z Kalkaty do Říma má let společnosti Scandinavian Airlines pravidelné mezipřistání v Tel Avivu. Mezi cestujícími je tentokrát i bývalý prezident Říšské banky Hjalmar Schacht, muž, kterému se kdysi přezdívalo „Hitlerův bankéř“. Je rok 1951. A Schacht by byl raději kdekoli jinde na světě – jen ne v Izraeli. Hodinové čekání v letištní kavárně se promění v napínavé drama o Schachtův život. Světová premiéra divadelní hry produkce Meetign Brno.

Je brněnské školství skutečně „pro všechny“ – nebo se děti v praxi rozdělují podle čtvrti, zázemí a volby školy? V debatě v Muzeu romské kultury se podíváme na to, jak vypadá inkluze v každodenní realitě. Diskutují Klára Laurenčíková Šimáčková, Zdeněk Lichtneger (ZŠ Křenova) a Martin Glogar (místostarosta MČ Brno-sever). Moderuje Bob Kartous.

Koncert kapely Amare lavutara přinese romskou hudební tradici v živé, současné podobě. Vystoupí na plácku pod platany u Muzea romské kultury a doprovodí je taneční uskupení Salut Roma.

Výstava vychází z osobní zkušenosti výtvarnice Andrey Wanko, která se rozhodla otevřít vlastní rodinnou historii spojenou s česko-německým původem, nacismem a poválečnými událostmi v Brně. Téma, které bylo v její rodině dlouho spojeno s tichem a strachem, se stává začátkem cesty k pochopení sebe sama i širších historických souvislostí.

Tvůj děda a můj děda tady byli doma oba. A něco z toho v nás často zůstává, i když o tom nemluvíme. Tento workshop nabídne bezpečný prostor pro sdílení v kruhu, kde se můžeme dotknout vlastních kořenů, rodinných příběhů a jejich stop v našem prožívání města i domova. S citlivým vedením Šárky Weberové z Institutu léčení a prevence traumatu.

Benešovy dekrety patří k tématům, která se u nás pravidelně vracejí a vyvolávají silné reakce. Debatu moderuje Ivana Svobodová a diskutovat budou Jindřich Šídlo a Pavel Hošek – každý z nich z jiné pozice, ale všichni s citlivostí pro to, jak minulost vstupuje do dneška.

Sudety jsou krajina, kde se domov často nehledá „jen tak“ – nese vrstvy vyhnání, prázdnoty i nových začátků. V diskusi s Ivanou Svobodovou, Danielem Prokopem, Martinem Vohánkou a Veronikou Kupkovou budeme mluvit o tom, co z minulosti v krajině zůstává, co se dá uzdravovat – a jak se z „zdivočelé země“ může stávat prostor sounáležitosti.

Příběh česko-německé rodiny v poválečném Brně. Výstava vychází z osobní zkušenosti výtvarnice Andrey Wanko, která se rozhodla otevřít vlastní rodinnou historii. V rámci slavnostního zahájení se můžete těšit na vernisáž výstavy a diskuzi s tvůrci.

Co se stane, když z osobního rozhodnutí „nenecháme to na systému“ vyroste komunita, která dává domov, vzdělání i šanci na samostatnost? Giovanni a Tecla Figini z italské organizace COMETA představí zkušenost, jak se dá být oporou dětem a mladým lidem, kteří ji nejvíc potřebují.

Brno není jen centrum a „památky“. Je tu i město v mezerách: dělnické kolonie, zrušené vlečky, zarůstající lomy a místa, která kdysi sloužila, ale dnes se jim raději vyhýbáme. Na komentované procházce se Silvií Šeborovou je uvidíme jinak – jako stopy života, práce a proměn, které pořád formují, kde (a jak) se v Brně dá cítit doma.

Co všechno se změní, když dítě přijde o domov – a co to udělá s námi, když mu ho nabídneme? Diskusi o pěstounské péči, adopci a dětech bez rodiny moderuje Markéta Beková a vystoupí Barbora Postránecká a Štěpán Jílka.

Koncert věnovaný Agnes Tyrrell (1846–1883) nabídne setkání s hudbou, která se vrací domů – do města, odkud skladatelka vyšla. V prostředí vily Tugendhat budeme poslouchat příběh jednoho téměř zapomenutého talentu.

Během jednoho dne projdeme dvacáté století tak, jak ho žádná učebnice neumí vyprávět – zblízka, v konkrétních chvílích, kdy se lámou dějiny i lidé. Divadelní maraton propojí čtyři inscenace, které vznikly v produkci Meeting Brno přímo pro jednotlivé ročníky festivalu – a čtyři místa, která nejsou jen kulisou, ale součástí příběhu. Čeká nás cesta od křehkosti demokracie přes poválečné účtování až k okamžikům, kdy se rozhoduje o vině, spravedlnosti i budoucnosti společného státu.

Co se stane, když dějiny na chvíli ztichnou – a my se ocitneme v soukromí člověka, který je spoluutvářel? Inscenace Benešovi v Brně nás ve vile Stiassni zavede do poválečné návštěvy manželů Benešových a otevře otázku, jakou cenu mělo „zachránění republiky“ i jaká byla role Edvarda Beneše v krachující demokracii.

Kde končí spravedlnost a začíná pomsta? Autorské divadelní představení Brněnský proces nás vtáhne přímo na jednání mimořádného lidového soudu s kriminálním radou gestapa Ottou Koslowským, kde se budeme muset ptát, co bychom v roli veřejnosti i svědků unesli my sami.

Na cestě z Kalkaty do Říma má let společnosti Scandinavian Airlines pravidelné mezipřistání v Tel Avivu. Mezi cestujícími je tentokrát i bývalý prezident Říšské banky Hjalmar Schacht, muž, kterému se kdysi přezdívalo „Hitlerův bankéř“. Je rok 1951. A Schacht by byl raději kdekoli jinde na světě – jen ne v Izraeli. Hodinové čekání v letištní kavárně se promění v napínavé drama o Schachtův život. Světová premiéra divadelní hry produkce Meetign Brno.

Dvě léta po listopadu 89 se rozhoduje o budoucnosti společného státu – vyjednávání o nové podobě federace. Inscenace Dnes to rozdělíme nás zavede do vily Tugendhat k dramatickému střetu Václava Klause a Vladimíra Mečiara a položí nepříjemně aktuální otázku: co všechno jsme tehdy (ne)udělali pro to, aby Československo vydrželo.

V místa klidu a zastavení se proměnily zrušené brněnské hřbitovy. Některé upomínají fragmenty hřbitovních zdí, jinde nalezneme už jen opuštěné kříže a brány, které nikam nevedou. Do těchto zapomenutých krajin paměti s jedinečnou atmosférou se vydáme na kole s teoretičkou umění a autorkou knihy Nemísta Silvií Šeborovou.

Brněnská Káznice na Cejlu byla pro tisíce lidí místem, kde se „domov“ zúžil na celu, pryčnu a pár osobních věcí – a pro některé i na poslední adresu. Komentovaná procházka otevře brány jedinečného historického objektu a provede nás autentickými prostory, ve kterých velké dějiny setkávali s křehkými, často zapomenutými osudy jednotlivců.

Na cestě z Kalkaty do Říma má let společnosti Scandinavian Airlines pravidelné mezipřistání v Tel Avivu. Mezi cestujícími je tentokrát i bývalý prezident Říšské banky Hjalmar Schacht, muž, kterému se kdysi přezdívalo „Hitlerův bankéř“. Je rok 1951. A Schacht by byl raději kdekoli jinde na světě – jen ne v Izraeli. Hodinové čekání v letištní kavárně se promění v napínavé drama o Schachtův život. Světová premiéra divadelní hry produkce Meetign Brno.

Písňový recitál propojí hudbu čtyř skladatelů – Vítězslavy Kaprálové, Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka – a společné téma cesty a domova. V podání sopranistek Evy Blažkové a Petry Musilové za klavírního doprovodu Jany Rambouskové zazní písně o odchodu, hledání i návratu ve vile Stiassni.